Test
B: BIOLOGIE
1.
Ryby řadíme
mezi:
a)
obratlovce
b)
ploutvonožce
c)
šupinatce
2.
Podle přirozených
životních společenstev rozeznáváme v tekoucích
vodách:
a)
4 pásma:
pstruhové, lipanové, parmové a cejnové
b)
4 pásma: pstruhové, lipanové parmové
a kaprové
c)
5 pásem: pstruhové, lipanové,
parmové, cejnové a kaprové
3.
Charakteristickým
zástupcem cejnového pásma je:
a)
lipan
podhorní
b)
cejn
velký
c)
lín
obecný
4.
Charakteristickým
zástupcem parmového pásma je:
a)
parma
obecná
b)
ostroretka
stěhovavá
c)
sumec
velký
5.
Které ploutve ryb
jsou párové:
a)
prsní, břišní,
řitní
b)
prsní ,
břišní
c)
prsní, břišní,
hřbetní
6.
Které druhy ryb
žijící u nás mají tukovou ploutvičku:
a)
lososovité, lipan
podhorní, sumeček americký, síh maréna
b)
okounovité, hořavka duhová, ouklejka
pruhovaná
c)
treskovité, blatňák tmavý, ježdík
žlutý
7.
Jaké párové
ploutve má úhoř:
a)
prsní
b)
břišní
c)
prsní i
břišní
8.
Našimi původními
druhy ryb jsou:
a)
pstruh obecný a pstruh
duhový
b)
pstruh obecný a
lipan podhorní
c)
pstruh duhový a lipan
podhorní
9.
U nás žijícím
zástupcem treskovitých ryb je:
a) vranka
obecná
b) mník
jednovousý
c) tolstolobik
bílý
10.
Věk může být u
ryb zjišťován podle:
a)
počtu měkkých ploutevních
paprsků
b)
struktury
šupin
c)
podle počtu šupin v postraní
čáře
11.
Šupiny u ryb
vznikají:
a)
ve
škáře
b)
v kůži
c)
ve
svalovině
12.
Tělo pokryté
šupinami nemá:
a)
lín
obecný
b)
úhoř
říční
c)
sumec
velký
13.
Karas obecný má
vousků:
a)
jeden
pár
b)
dva
páry
c)
nemá
žádné
14.
Bolen je dravá
ryba, která patří mezi ryby:
a)
lososovité
b)
kaprovité
c)
jiné
15.
Mezi býložravé
druhy ryb řadíme:
a)
amura bílého,
tolstolobika pestrého a bílého
b)
amura bílého, plotici obecnou,
ostroretku stěhovavou
c)
jen tolstolobika pestrého a
bílého
16.
Co je to
monté:
a)
vývojové stadium
obojživelníků
b)
mladí úhoři
migrující z moře do řek
c)
dospělí úhoři migrující z řek
do moře
17.
Která ryba se
rozmnožuje v Sargasovém moři:
a)
losos
atlantský
b)
síh
peleď
c)
úhoř
říční
18.
Chuťové ústrojí
slouží k:
a)
vnímání látek
vysoké koncentrace na malou vzdálenost
b)
vnímání látek nízké koncentrace na
velkou vzdálenost
c)
formování a udržení
hejna
19.
Sumec velký má
chuťové ústrojí umístěné zejména:
a)
v ústech
b)
na
vousech
c)
na povrchu
těla
20.
Čichové ústrojí
slouží k:
a)
rozlišení
chutě
b)
k vyhledávání
potravy
c)
vyhledávání
jedinců druhého pohlaví v době tření
21.
Postranní čára
slouží:
a)
k registraci
vlnění vody na hladině
b)
k lokalizaci
kořisti
c)
k registraci
překážek
22.
Pohlaví u lína
obecného je určováno podle:
a)
zbarvení
b)
břišních
ploutví
c)
nelze jednoznačně
rozlišit
23.
Jikry jsou
pohlavním produktem:
a)
mlíčáků
b)
jikernáčů
c)
jikernaček
24.
Pod pojmem mlíčí
rozumíme:
a)
roztok mléka při odlepkování
jiker
b)
pohlavní produkty
samců ryb
c)
rostlinu s názvem smetánka
lékařská
25.
Pohyb spermií ryb
je aktivován:
a)
po průniku do
jikry
b)
při styku
s vodou
c)
jsou aktivní již při tvorbě
v gonádách ryb
26.
Pod pojmem tření
v rybářství rozumíme:
a)
velké množství ledové tříště
v korytě řeky
b)
přípravu rybníka na
výlov
c)
přirozené
rozmnožování ryb
27.
Kapr obecný se
vytírá:
a)
v únoru a
březnu
b)
v září a
říjnu
c)
v květnu a
červnu
28.
Kapr obecný své
jikry při výtěru:
a)
ukládá na
dno
b)
přilepuje na
rostliny
c)
nechává vznášet ve vodním
sloupci
29.
Lipan podhorní se
vytírá:
a)
na
jaře
b)
v létě
c)
na
podzim
30.
Pstruh obecný se
vytírá:
a)
v březnu a
dubnu
b)
v lednu a
únoru
c)
v říjnu a
listopadu
31.
Inkubace jiker
pstruha potočního trvá řádově:
a)
dny
b)
týdny
c)
měsíce
32.
Amur bílý se
v našich vodách rozmnožuje:
a)
přirozeně
b)
přirozeně i
uměle
c)
pouze
uměle
33.
Termín bobtnání
jiker znamená:
a)
zvětšování objemu jiker při
dozrávání v gonádách
b)
zvětšování jiker před vykulením
plůdku
c)
zvětšování objemu
jiker při styku s vodou
34.
Žloutkový váček
slouží:
a)
k výživě
embryí
b)
k trávení
potravy
c)
k uložení jiker v těle
ryb
35.
Který druh ryb
klade své jikry do žaberní dutiny mlžů:
a)
blatňák
tmavý
b)
koljuška
tříostná
c)
hořavka
duhová
36.
K naplnění
plynového měchýře ryb dochází:
a)
po vykulení, při
rozplouvání plůdku
b)
již během vývoje
v jikře
c)
po přijetí první
potravy
37.
Která ryba
z níže uvedených nemá plynový měchýř:
a)
mník
jednovousý
b)
vranka
obecná
c)
úhoř
říční
38.
Plynový měchýř
slouží:
a)
k přizpůsobení
rozdílnému tlaku v různých hloubkách
b)
k podpoře
dýchání
c)
jako zvukový
rezonátor
39.
Skřele ryb
jsou:
a)
dýchací orgán
b)
mechanická
ochrana dýchacího orgánu
c)
soubor kostí spojených
s páteří
40.
Hlavní dýchací
orgán ryb je tvořen:
a)
z žaberních
oblouků a lístků
b)
z dýchacích oblouků
c)
ze skřelových
oblouků
41.
Mezi pomocné
dýchací zařízení ryb řadíme:
a)
kůži
b)
střevo
c)
plynový
měchýř
42.
Nejchoulostivějšími
druhy ryb z níže uvedený na nasycení vody kyslíkem
jsou:
a)
lososovité
b)
kaprovité
c)
sumcovité
43.
Hlavní krvetvorný
orgán ryb je:
a)
ledviny
b)
žaludek
c)
srdce
44.
Červené krvinky
ryb:
a)
mají
jádro
b)
mají jádro jen v určitém ročním
období
c)
nemají
jádro
45.
Srdcem ryb
protéká krev:
a)
okysličená
b)
okysličená jen v levé komoře a
předsíni
c)
odkysličená
46.
Přenos kyslíku a
oxidu uhličitého v krvi je zabezpečen
pomocí:
a)
bílých
krvinek
b)
červených
krvinek
c)
bílých a červených
krvinek
47.
K čemu
slouží požerákové zuby:
a)
k drcení
potravy
b)
k uchopení
potravy
c)
k odvodnění
potravy
48.
Požerákové zuby
mají ryby:
a)
kaprovité
b)
všechny druhy
ryb
c)
dravci
49.
Nejkratší střevo
mají ryby:
a)
kaprovité
b)
býložravé
c)
dravci
50.
Které ryby nemají
žaludek:
a)
kaprovité
b)
lososovité
c)
dravci
51.
K lovu ryb
elektrickým agregátem se používá proud:
a)
střídavý
b)
stejnosměrný
c)
střídavý i stejnosměrný, použití
záleží na vodivosti vody a dna
52.
Typické
teritoriální chování má:
a)
candát
obecný
b)
štika
obecná
c)
ostroretka
stěhovavá
53.
Co je to
kapřivec:
a)
kříženec mezi kaprem a
karasem
b)
kapr s opožděným růstem a
deformacemi
c)
parazit
54.
Červená duhovka
oka je typickým znakem:
a)
kapra
obecného
b)
bolena
dravého
c)
plotice
obecné
55.
Oko chráněné
dvojitou rohovkou má:
a)
úhoř
říční
b)
mník
jednovousý
c)
vranka
obecná
56.
Prsní postavení
ploutví má:
a)
okoun
říční
b)
úhoř
říční
c)
kapr
obecný
57.
Šupiny ryb se po
ztrátě:
a)
neobnovují
b)
obnovují se jen u kaprovitých a
lososovitých druhů ryb
c)
obnovují, ale
neodrážejí stáří ryb
58.
Cykloidní (
kruhovité) šupiny má:
a)
kapr
obecný
b)
okoun
říční
c)
jeseter
malý
59.
Ktenoidní
(hřebenité) šupiny má:
a)
kapr
obecný
b)
okoun
říční
c)
jeseter
malý
60.
Ganoidní (skelné)
šupiny má:
a)
kapr
obecný
b)
okoun
říční
c)
jeseter
malý